Novou premiérkou se má stát předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP) Sanae Takaičiová. Konzervativní politička má vyhraněné, ale také kontroverzní názory. Je obdivovatelkou britské premiérky Margaret Thatcherové. Jak může vypadat Japonsko pod taktovkou Takaičiové, která se může stát první premiérkou v dějinách své země?
Na pravděpodobnou příští japonskou premiérku Sanae Takaičiovou budou namířena světla reflektorů. Právě od ní se očekává, že zastaví oslabování LDP, která po druhé světové válce získala výsadní politické postavení. Za premiéra Šigerua Išiby ztratila však vládnoucí LDP většinu v obou komorách parlamentu, proto bude muset výrazná politička obratně manévrovat, což v sobě zahrnuje i spolupráci s opozičními stranami, aby mohly být přijímány zákony.
Trump v sukni?
Takaičiová má poměrně bohaté politické zkušenosti. Zastávala exekutivní posty, byla ministryní vnitra či hospodářské bezpečnosti. Je obdivovatelkou Margaret Thatcherové může oživit tradicionalistické japonské myšlení a konzervativismus nacionalistického střihu. Nicméně je třeba říct, že 64letá předsedkyně LDP se již stačila několikrát mediálně zapsat svými kontroverzními výroky právě kvůli své nacionalistické agendě. Takaičiová se nezdráhá říkat nahlas věci, které by ještě před několika dekádami stěží někdo vyslovil. Například zlehčovala válečné zločiny Japonska. Staví se záporně proti legalizaci stejnopohlavních manželství v Japonsku. Jako ministryně vnitra vyhrožovala médiím, že jim sebere licenci, pokud nebudou dodržovat vládní linii. Její některá vyjádření jako by věrně kopírovala styl Donalda Trumpa, oba si společně libují ve výrazně provokativní nacionalistické a populistické rétorice.
Problémů má Japonsko více než dost
Ať tak či onak, úkolů, které bude mít před sebou Takaičiová, je více než dost. Především ekonomika, kterou svírá rekordně vysoká inflace, a jež stárne. Takaičiová proto už souhlasila s opozicí, že prioritou pro boj s vysokou inflací je zrušení 50 let staré daně z benzinu. Japonsko má vysoký veřejný dluh – v poměru k HDP patří k nejvyšším mezi vyspělými zeměmi. V roce 2024 činil 237,9 % HDP. Země vycházejícího slunce se dlouhodobě potýká s klesající porodností, což v praxi znamená menší pracovní sílu. Ta samozřejmě chybí v důležitých sektorech, jako je například výroba, zdravotnictví, sociální péče a v mnohých jiných. Protože klesá porodnost, japonské obyvatelstvo rychle stárne, a to nutí vlády zvýšit výdaje na nezbytnou zdravotní péči a důchody.
Tíživá imigrace
Japonsko se musí vyrovnat i s dalším fenoménem doby, jímž je imigrace. Tradičně izolacionistická země, která se obává o ztrátu své homogenity, ještě za vlády premiéra Šinzó Abe hlásala, že bude pokračovat v přísné imigrační politice, leč počet legálních rezidentů stoupá. Podle webu Japan Today v Japonsku pobývalo ke konci června tohoto roku celkem 3 956 619 cizinců, což je o 187 000 více než na konci roku 2024.
Vzhledem k tomu, že Takaičiová je konzervativní nacionalistkou, ne nepodobná americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, dá se předpokládat, že by jako premiérka prosazovala důsledně přísnou antiimigrační agendu. Jak uvedl portál The Diplomat, Takaičiová chce prosazovat tvrdé imigrační kontroly, a co je v této souvislosti zajímavé, i omezení vlastnictví japonské půdy cizinci. Už z toho důvodu, že pravicově populistická strana Sanseitó slavila úspěch v červencových volbách právě s výrazným antiimigračním ostenem, který v podstatě převzala od Trumpa i s jeho některými hesly.
Zahraniční politika
Takaičiová se chce v zahraniční politice orientovat na tradiční spojence, čili hlavně USA. Trump má naplánovanou návštěvu Japonska na 27. října, takže Takaičiová bude mít možnost s americkým prezidentem utužit vzájemné vztahy, které se dotýkají nejen bezpečnostní oblasti v Indo-Pacifiku. Předsedkyně LDP má zájem rovněž na rozvíjení spolupráce s dalšími státy, jako je Austrálie, Indie a Filipíny. Takaičiová také podporuje Tchaj-wan, který označila za významného partnera a přítele. Vymezuje se proti Číně, kterou mimo jiné kritizuje za krádeže duševního vlastnictví. Japonská politička podporuje dialog s Čínou ohledně Tchaj-wanu, ale na druhé straně jasně deklarovala, že jednostranné změny statu quo ozbrojenými prostředky jsou pro ni nepřijatelné.
Nejen ve vztahu k Číně se pak uplatňuje vyostřená nacionalistická agenda japonské předsedkyně vlády. Peking totiž Takaičiová vnímá jako bezpečnostní hrozbu. Podle ní je nutné omezit ekonomickou závislost na Číně. To se týká například oblastí polovodičů, baterií či vzácných kovů, v nichž zaujímá Země středu dominantní světové postavení. Na druhé straně zastává Takaičiová vůči Pekingu realistickou pozici, Čína totiž představuje pro Japonsko největšího obchodního partnera, takže jej není prostě možné pominout. Z hlediska importu pak tvoří Čína přibližně 22 % japonského dovozu.
Obrana
Již jsme zmiňovali na několika místech amerického prezidenta Trumpa. Ten dlouhodobě vyzývá členské země NATO, aby navýšily své obranné rozpočty. Japonsko sice není členem Severoatlantické aliance, nicméně Takaičiová rovněž vyzvala k pronikavému navýšení japonských obranných výdajů. Trumpova administrativa naléhá na Japonsko, aby se pokud možno přiblížilo cíli 5% HDP. Do jeho naplnění má však Tokio ještě daleko. V současnosti totiž vynakládá na obranné výdaje 1,8 % HDP. Tento podíl se v roce 2025 zvýšil z předchozích 1,4 % v roce 2023 a 1,6 % v roce 2024.
K tomu je potřeba dodat, že Japonsko zohledňuje zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, kterou významně ovlivnil ozbrojený konflikt na Ukrajině, vyvolaný expanzionistickým Ruskem. Japonsko ale také vnímá jiné citlivé oblasti ve světě, jako je například Jihočínské moře, kde má Tokio vlastní bezpečnostní a ekonomické zájmy. Jistě zde budou hrát roli i další faktory, jako je ze strany budoucí premiérky podpora revize japonské pacifistické ústavy z roku 1947, zejména článku 9, který se zříká války a zakazuje použití vojenské síly. Tyto snahy jdou ruku v ruce s možnou revizí tradičního japonského pacifismu, o které se v posledních letech stále hlasitěji mluví. Otázkou je, zda pacifismus ještě odpovídá současným hluboce změněným geopolitickým schématům od druhé světové války.
Takaičiová by mohlo jít ve šlépějích bývalého premiéra Fumia Kišidy, jenž se soustředil na výrazné posílení japonské obranné politiky, které v některých ohledech už vystupují z tradičně vnímané pacifistické doktríny s ohledem na akcenty současných hrozeb. Kišidova vláda schválila 16. prosince 2022 tři strategické dokumenty s názvem Národní bezpečnostní strategie, Národní obranná strategie a Program budování obrany. Tyto dokumenty identifikují aktuální bezpečnostní hrozby a blíže je konkretizují. Kišida za svého mandátu plánoval do roku 2027 zvýšit výdaje na obranu na 2% HDP. V roce 2025 schválila japonská vláda rekordní obranný rozpočet ve výši 8,8 bilionu jenů (asi 1,25 bilionu Kč) pro fiskální rok 2025, což jen potvrzuje, že Japonsko se kontinuálně vydává cestou postupného zvyšování obranných výdajů.
Když si to sečteme a podtrhneme, za Takaičiové mohou čekat japonskou společnost a politiku změny, které budou v praktickém ohledu modelovány podle její nacionalistické agendy. Jak hluboké tyto změny mohou být, teprve uvidíme v následujících měsících.
Zdroje: The Diplomat, Japan Today
Autor/Licence fotografie: phgvu307, Free for use under the Pixabay Content License